- Cibuli a česnek nechte 2–3 týdny ležet i s natí na větraném, teplém a suchém místě. Když vnější slupky šustí a jsou zcela suché, mohou jít do spíže.
- Dýně po sklizni nechte 10–14 dní na teplém slunci nebo v místnosti. Během té doby slupka ztvrdne, vytvoří silný krunýř, který ochrání dužinu před zimou.
- Co sušit?
- Rajčata: Masitá rajčata typu San Marzano rozkrojte napůl, lehce osolte, usušte a poté naložte do olivového oleje s česnekem.
- Paprika a chilli: Usušte je úplně do křupava, poté v mlýnku na kávu rozemelte na vlastní bezchemickou mletou papriku nebo chilli vločky!
- Léčivé byliny a houby: Na větraném, temném a teplém místě (např. na půdě) zavěšené uschnou tak, až šustí.
- Cibuli a česnek nechte 2–3 týdny ležet i s natí na větraném, teplém a suchém místě. Když vnější slupky šustí a jsou zcela suché, mohou jít do spíže.
- Dýně po sklizni nechte 10–14 dní na teplém slunci nebo v místnosti. Během té doby slupka ztvrdne, vytvoří silný krunýř, který ochrání dužinu před zimou.
- Kalendář sklizně: Aplikace vám připomene, kdy nastal ideální čas pro sklizeň mrkve a brambor před příchodem místních nočních mrazíků.
- Připomínky ke skladování: Nastavte si ve svém zahradním deníku opakující se měsíční úkoly! Aplikace vás upozorní: „Je čas jít do sklepa a přetřídit bedýnky, zda se tam neobjevily hnijící kusy!“
- Zahradní deník s fotkami: Dokumentujte v aplikaci, kolik sklenic fermentovaných chilli papriček a kolik kilo brambor jste sklidili, abyste příští jaro věděli, z čeho je třeba vysít více či méně podle potřeb vaší rodiny.
- Sušička na ovoce (Dehydrator): Nejprofesionálnější a nejbezpečnější řešení. Nastavíte 45–50 °C a přístroj rovnoměrně vysuší nakrájenou zeleninu.
- Sušení v troubě: Pokud sušičku nemáte, poslouží i kuchyňská trouba. Nastavte ji na nejnižší stupeň (50 °C) a dvířka trouby vypodložte vařečkou, aby vlhká pára mohla unikat!
- Sušení na slunci: Klasická středomořská metoda. Funguje pouze tehdy, pokud je v srpnu několikadenní horko kolem 35 °C a suchý vzduch. Chraňte úrodu síťkou proti hmyzu!
- Co sušit?
- Rajčata: Masitá rajčata typu San Marzano rozkrojte napůl, lehce osolte, usušte a poté naložte do olivového oleje s česnekem.
- Paprika a chilli: Usušte je úplně do křupava, poté v mlýnku na kávu rozemelte na vlastní bezchemickou mletou papriku nebo chilli vločky!
- Léčivé byliny a houby: Na větraném, temném a teplém místě (např. na půdě) zavěšené uschnou tak, až šustí.
- Cibuli a česnek nechte 2–3 týdny ležet i s natí na větraném, teplém a suchém místě. Když vnější slupky šustí a jsou zcela suché, mohou jít do spíže.
- Dýně po sklizni nechte 10–14 dní na teplém slunci nebo v místnosti. Během té doby slupka ztvrdne, vytvoří silný krunýř, který ochrání dužinu před zimou.
- Kalendář sklizně: Aplikace vám připomene, kdy nastal ideální čas pro sklizeň mrkve a brambor před příchodem místních nočních mrazíků.
- Připomínky ke skladování: Nastavte si ve svém zahradním deníku opakující se měsíční úkoly! Aplikace vás upozorní: „Je čas jít do sklepa a přetřídit bedýnky, zda se tam neobjevily hnijící kusy!“
- Zahradní deník s fotkami: Dokumentujte v aplikaci, kolik sklenic fermentovaných chilli papriček a kolik kilo brambor jste sklidili, abyste příští jaro věděli, z čeho je třeba vysít více či méně podle potřeb vaší rodiny.
- Bedýnka s pískem v garáži: Největším nepřítelem mrkve a červené řepy je vysychání (když vrásní a jsou gumové). Vezměte plastovou nebo dřevěnou bednu, na dno dejte lehce vlhký (nikoliv mokrý!) čistý písek. Mrkve do něj vyskládejte tak, aby se vzájemně nedotýkaly, a přikryjte další vrstvou písku. Tuto bednu můžete dát do nevytápěné garáže, chladnějšího koutu chodby nebo kůlny. Písek udrží vlhkost a mrkev bude i v březnu jako čerstvě vytažená ze země!
- Skladování na balkóně v zimě: Pokud máte uzavřený nebo větru odolný balkón, můžete postavit „tepelně izolovaný box“. Větší papírovou krabici vystelte polystyrenem, silnými dekami nebo slámou. Do ní dejte brambory nebo jablka. Izolace ochrání úrodu před tuhými mrazy, ale využije venkovní chladný vzduch.
- Optimalizace chladničky: Spodní zásuvka chladničky (crisper) je moderní sklep. Nikdy však neskladujte zeleninu v uzavřených plastových sáčcích, protože v nich okamžitě hnije vlivem vlastní vlhkosti. Používejte perforované papírové sáčky nebo zeleninu zabalte do včelího vosku, aby mohla dýchat.
- Sušička na ovoce (Dehydrator): Nejprofesionálnější a nejbezpečnější řešení. Nastavíte 45–50 °C a přístroj rovnoměrně vysuší nakrájenou zeleninu.
- Sušení v troubě: Pokud sušičku nemáte, poslouží i kuchyňská trouba. Nastavte ji na nejnižší stupeň (50 °C) a dvířka trouby vypodložte vařečkou, aby vlhká pára mohla unikat!
- Sušení na slunci: Klasická středomořská metoda. Funguje pouze tehdy, pokud je v srpnu několikadenní horko kolem 35 °C a suchý vzduch. Chraňte úrodu síťkou proti hmyzu!
- Co sušit?
- Rajčata: Masitá rajčata typu San Marzano rozkrojte napůl, lehce osolte, usušte a poté naložte do olivového oleje s česnekem.
- Paprika a chilli: Usušte je úplně do křupava, poté v mlýnku na kávu rozemelte na vlastní bezchemickou mletou papriku nebo chilli vločky!
- Léčivé byliny a houby: Na větraném, temném a teplém místě (např. na půdě) zavěšené uschnou tak, až šustí.
- Cibuli a česnek nechte 2–3 týdny ležet i s natí na větraném, teplém a suchém místě. Když vnější slupky šustí a jsou zcela suché, mohou jít do spíže.
- Dýně po sklizni nechte 10–14 dní na teplém slunci nebo v místnosti. Během té doby slupka ztvrdne, vytvoří silný krunýř, který ochrání dužinu před zimou.
- Kalendář sklizně: Aplikace vám připomene, kdy nastal ideální čas pro sklizeň mrkve a brambor před příchodem místních nočních mrazíků.
- Připomínky ke skladování: Nastavte si ve svém zahradním deníku opakující se měsíční úkoly! Aplikace vás upozorní: „Je čas jít do sklepa a přetřídit bedýnky, zda se tam neobjevily hnijící kusy!“
- Zahradní deník s fotkami: Dokumentujte v aplikaci, kolik sklenic fermentovaných chilli papriček a kolik kilo brambor jste sklidili, abyste příští jaro věděli, z čeho je třeba vysít více či méně podle potřeb vaší rodiny.
- Sklep a spíž (Říše chladu a temna): Nejstarší metoda pro kořenovou zeleninu (mrkev, červená řepa, celer), brambory, a také pro košťáloviny a cibuli. Zde zůstává úroda v syrovém, živém stavu. Tajemstvím je rovnováha mezi vhodnou teplotou (0–8 °C) a vlhkostí vzduchu.
- Mrazení (Zmrazení vitamínů): Nejrychlejší moderní metoda pro zelený hrášek, zelené fazolky, kadeřávek, špenát a nakrájenou papriku. Mrazení nejlépe uchovává čerstvé barvy a vitamín C. (Tip: Většinu zeleniny je třeba před mražením 1–2 minuty blanšírovat – ponořit do vroucí vody a následně zchladit v ledové vodě – aby se zastavily enzymy a zelenina v mrazáku nehnědla!)
- Sušení a asanace: Odstraněním vody zaniká životní prostor pro bakterie, takže se potraviny nekazí. Sušení navíc neuvěřitelně koncentruje chutě (vzpomeňte si na „umami bombu“ sušených rajčat nebo hub) a je extrémně prostorově úsporné!
- Kvašení a fermentace (Živá potrava): Nemluvíme o octovém zavařování, ale o mléčném kvašení (fermentace ve slaném nálevu). Zelí, okurky nebo chilli papričky se díky prospěšným bakteriím konzervují samy.
- Uchovávání v oleji a octu (Gurmánská cesta): Stroužky česneku, sušené bylinky a sušená rajčata naložená v extra panenském olivovém oleji nebo kvalitním jablečném octu vydrží měsíce a olej navíc přebírá jejich znamenité chutě (ochucené oleje).
- Bedýnka s pískem v garáži: Největším nepřítelem mrkve a červené řepy je vysychání (když vrásní a jsou gumové). Vezměte plastovou nebo dřevěnou bednu, na dno dejte lehce vlhký (nikoliv mokrý!) čistý písek. Mrkve do něj vyskládejte tak, aby se vzájemně nedotýkaly, a přikryjte další vrstvou písku. Tuto bednu můžete dát do nevytápěné garáže, chladnějšího koutu chodby nebo kůlny. Písek udrží vlhkost a mrkev bude i v březnu jako čerstvě vytažená ze země!
- Skladování na balkóně v zimě: Pokud máte uzavřený nebo větru odolný balkón, můžete postavit „tepelně izolovaný box“. Větší papírovou krabici vystelte polystyrenem, silnými dekami nebo slámou. Do ní dejte brambory nebo jablka. Izolace ochrání úrodu před tuhými mrazy, ale využije venkovní chladný vzduch.
- Optimalizace chladničky: Spodní zásuvka chladničky (crisper) je moderní sklep. Nikdy však neskladujte zeleninu v uzavřených plastových sáčcích, protože v nich okamžitě hnije vlivem vlastní vlhkosti. Používejte perforované papírové sáčky nebo zeleninu zabalte do včelího vosku, aby mohla dýchat.
- Sušička na ovoce (Dehydrator): Nejprofesionálnější a nejbezpečnější řešení. Nastavíte 45–50 °C a přístroj rovnoměrně vysuší nakrájenou zeleninu.
- Sušení v troubě: Pokud sušičku nemáte, poslouží i kuchyňská trouba. Nastavte ji na nejnižší stupeň (50 °C) a dvířka trouby vypodložte vařečkou, aby vlhká pára mohla unikat!
- Sušení na slunci: Klasická středomořská metoda. Funguje pouze tehdy, pokud je v srpnu několikadenní horko kolem 35 °C a suchý vzduch. Chraňte úrodu síťkou proti hmyzu!
- Co sušit?
- Rajčata: Masitá rajčata typu San Marzano rozkrojte napůl, lehce osolte, usušte a poté naložte do olivového oleje s česnekem.
- Paprika a chilli: Usušte je úplně do křupava, poté v mlýnku na kávu rozemelte na vlastní bezchemickou mletou papriku nebo chilli vločky!
- Léčivé byliny a houby: Na větraném, temném a teplém místě (např. na půdě) zavěšené uschnou tak, až šustí.
- Cibuli a česnek nechte 2–3 týdny ležet i s natí na větraném, teplém a suchém místě. Když vnější slupky šustí a jsou zcela suché, mohou jít do spíže.
- Dýně po sklizni nechte 10–14 dní na teplém slunci nebo v místnosti. Během té doby slupka ztvrdne, vytvoří silný krunýř, který ochrání dužinu před zimou.
- Kalendář sklizně: Aplikace vám připomene, kdy nastal ideální čas pro sklizeň mrkve a brambor před příchodem místních nočních mrazíků.
- Připomínky ke skladování: Nastavte si ve svém zahradním deníku opakující se měsíční úkoly! Aplikace vás upozorní: „Je čas jít do sklepa a přetřídit bedýnky, zda se tam neobjevily hnijící kusy!“
- Zahradní deník s fotkami: Dokumentujte v aplikaci, kolik sklenic fermentovaných chilli papriček a kolik kilo brambor jste sklidili, abyste příští jaro věděli, z čeho je třeba vysít více či méně podle potřeb vaší rodiny.
Fermentace – Živé produkty bio zahrady 🥒
Zapomeňte na kupovaný ocet, konzervanty a tepelné zpracování! Biointenzivní zahradník přísahá na přirozené mléčné kvašení, tedy fermentaci.
Princip procesu: zeleninu (např. zelí, okurky, mrkev) přelijeme čistou, nechlórovanou slanou vodou (obvykle 2–3% solný roztok) a necháme při pokojové teplotě kvasit. Bakterie Lactobacillus, které se přirozeně vyskytují na zelenině, přeměňují cukry v ní na kyselinu mléčnou. Toto kyselé prostředí potravinu dokonale konzervuje a brání množení škodlivých bakterií.
Proč je to nejzdravější zimní potrava?
Fermentovaná zelenina (kysané zelí, kimchi, kvašené pálivé papriky) jsou skutečné probiotické bomby! Jsou plné živých, prospěšných bakterií, které v zimních měsících, kdy je imunitní systém zkoušen, obnovují střevní mikroflóru. Navíc se během kvašení vitamín C v zelenině nejen uchová, ale i jeho vstřebávání je efektivnější!
Příprava na skladování – Od sklizně až k polici 🧺
Úspěšné zimní skladování se nerozhoduje ve spíži, ale už tehdy, když stojíte s rýčem na zahradě. Zimní skladování zeleniny vyžaduje přísná pravidla v okamžiku ukládání.
1. Přísné třídění (Klub „Bezchybných“)
Jediné hnijící, otlučené nebo škůdci poškozené jablko/brambora dokáže během měsíce nakazit a zničit celý obsah bedny! Pro dlouhodobé skladování v syrovém stavu může jít výhradně dokonale zdravá, neporušená úroda. Otlučenou, poškrábanou zeleninu nakrájejte a okamžitě zamrazte nebo uvařte!
2. Čištění – Neumývejte ji!
Obrovská začátečnická chyba! Kořenovou zeleninu (brambory, mrkev, červenou řepu) před uložením do sklepa NIKDY neumývejte vodou! Spolu s hlínou smyjete i přirozenou ochrannou vrstvu, což vede k okamžité hnilobě. Jednoduše nechte na větraném místě hlínu uschnout a pak ji jen měkkým kartáčem nebo rukou setřete.
3. Zrání (Curing)
Některé druhy zeleniny je třeba po sklizni „vyléčit“ nebo nechat dozrát.
4. Nejčastější chyba (Chemická válka)
Nikdy neskladujte jablka a brambory ve stejné uzavřené bedně nebo těsném koutě! Jablka (i rajčata nebo banány) při zrání uvolňují ethylengas. Tento plyn nutí brambory k rychlému klíčení a svrašťování. Cibuli držte dál od brambor, protože díky látkám z cibule brambory rychleji hnijí.
Naplánujte si sklizeň s BioGarden365! 📱
Konzumace vlastní úrody v únoru u krbu je tou největší odměnou za zahradničení. Nicméně vědět, kdy přesně sklidit dýně pro dozrání nebo kdy vyndat podzimní česnek, vyžaduje hodně pozornosti. Zelenina zapomenutá na záhoně, zasažená mrazem, už přes zimu skladovat nejde!
Aplikace BioGarden365 vás nenechá na holičkách ani na konci sezóny. Systém vám jako inteligentní asistent pomůže se skladovacími úkoly:
Připravte se na zimu profesionálně a bez chemie! Stáhněte si bezplatnou aplikaci BioGarden365 a zakončete sezónu dokonalou sklizní a uskladněním bez ztrát: https://www.biogarden365.com/app/
Fermentace – Živé produkty bio zahrady 🥒
Zapomeňte na kupovaný ocet, konzervanty a tepelné zpracování! Biointenzivní zahradník přísahá na přirozené mléčné kvašení, tedy fermentaci.
Princip procesu: zeleninu (např. zelí, okurky, mrkev) přelijeme čistou, nechlórovanou slanou vodou (obvykle 2–3% solný roztok) a necháme při pokojové teplotě kvasit. Bakterie Lactobacillus, které se přirozeně vyskytují na zelenině, přeměňují cukry v ní na kyselinu mléčnou. Toto kyselé prostředí potravinu dokonale konzervuje a brání množení škodlivých bakterií.
Proč je to nejzdravější zimní potrava?
Fermentovaná zelenina (kysané zelí, kimchi, kvašené pálivé papriky) jsou skutečné probiotické bomby! Jsou plné živých, prospěšných bakterií, které v zimních měsících, kdy je imunitní systém zkoušen, obnovují střevní mikroflóru. Navíc se během kvašení vitamín C v zelenině nejen uchová, ale i jeho vstřebávání je efektivnější!
Příprava na skladování – Od sklizně až k polici 🧺
Úspěšné zimní skladování se nerozhoduje ve spíži, ale už tehdy, když stojíte s rýčem na zahradě. Zimní skladování zeleniny vyžaduje přísná pravidla v okamžiku ukládání.
1. Přísné třídění (Klub „Bezchybných“)
Jediné hnijící, otlučené nebo škůdci poškozené jablko/brambora dokáže během měsíce nakazit a zničit celý obsah bedny! Pro dlouhodobé skladování v syrovém stavu může jít výhradně dokonale zdravá, neporušená úroda. Otlučenou, poškrábanou zeleninu nakrájejte a okamžitě zamrazte nebo uvařte!
2. Čištění – Neumývejte ji!
Obrovská začátečnická chyba! Kořenovou zeleninu (brambory, mrkev, červenou řepu) před uložením do sklepa NIKDY neumývejte vodou! Spolu s hlínou smyjete i přirozenou ochrannou vrstvu, což vede k okamžité hnilobě. Jednoduše nechte na větraném místě hlínu uschnout a pak ji jen měkkým kartáčem nebo rukou setřete.
3. Zrání (Curing)
Některé druhy zeleniny je třeba po sklizni „vyléčit“ nebo nechat dozrát.
4. Nejčastější chyba (Chemická válka)
Nikdy neskladujte jablka a brambory ve stejné uzavřené bedně nebo těsném koutě! Jablka (i rajčata nebo banány) při zrání uvolňují ethylengas. Tento plyn nutí brambory k rychlému klíčení a svrašťování. Cibuli držte dál od brambor, protože díky látkám z cibule brambory rychleji hnijí.
Naplánujte si sklizeň s BioGarden365! 📱
Konzumace vlastní úrody v únoru u krbu je tou největší odměnou za zahradničení. Nicméně vědět, kdy přesně sklidit dýně pro dozrání nebo kdy vyndat podzimní česnek, vyžaduje hodně pozornosti. Zelenina zapomenutá na záhoně, zasažená mrazem, už přes zimu skladovat nejde!
Aplikace BioGarden365 vás nenechá na holičkách ani na konci sezóny. Systém vám jako inteligentní asistent pomůže se skladovacími úkoly:
Připravte se na zimu profesionálně a bez chemie! Stáhněte si bezplatnou aplikaci BioGarden365 a zakončete sezónu dokonalou sklizní a uskladněním bez ztrát: https://www.biogarden365.com/app/
Domácí sušení – Nejjednodušší konzervace ☀️
Sušení je technika, díky které chuť letních rajčat v zimě přímo vybuchne v ústech. Odstraněním vody se zelenina scvrkne na zlomek své velikosti, takže kilo úrody se vejde do jediné šroubovací sklenice!
Fermentace – Živé produkty bio zahrady 🥒
Zapomeňte na kupovaný ocet, konzervanty a tepelné zpracování! Biointenzivní zahradník přísahá na přirozené mléčné kvašení, tedy fermentaci.
Princip procesu: zeleninu (např. zelí, okurky, mrkev) přelijeme čistou, nechlórovanou slanou vodou (obvykle 2–3% solný roztok) a necháme při pokojové teplotě kvasit. Bakterie Lactobacillus, které se přirozeně vyskytují na zelenině, přeměňují cukry v ní na kyselinu mléčnou. Toto kyselé prostředí potravinu dokonale konzervuje a brání množení škodlivých bakterií.
Proč je to nejzdravější zimní potrava?
Fermentovaná zelenina (kysané zelí, kimchi, kvašené pálivé papriky) jsou skutečné probiotické bomby! Jsou plné živých, prospěšných bakterií, které v zimních měsících, kdy je imunitní systém zkoušen, obnovují střevní mikroflóru. Navíc se během kvašení vitamín C v zelenině nejen uchová, ale i jeho vstřebávání je efektivnější!
Příprava na skladování – Od sklizně až k polici 🧺
Úspěšné zimní skladování se nerozhoduje ve spíži, ale už tehdy, když stojíte s rýčem na zahradě. Zimní skladování zeleniny vyžaduje přísná pravidla v okamžiku ukládání.
1. Přísné třídění (Klub „Bezchybných“)
Jediné hnijící, otlučené nebo škůdci poškozené jablko/brambora dokáže během měsíce nakazit a zničit celý obsah bedny! Pro dlouhodobé skladování v syrovém stavu může jít výhradně dokonale zdravá, neporušená úroda. Otlučenou, poškrábanou zeleninu nakrájejte a okamžitě zamrazte nebo uvařte!
2. Čištění – Neumývejte ji!
Obrovská začátečnická chyba! Kořenovou zeleninu (brambory, mrkev, červenou řepu) před uložením do sklepa NIKDY neumývejte vodou! Spolu s hlínou smyjete i přirozenou ochrannou vrstvu, což vede k okamžité hnilobě. Jednoduše nechte na větraném místě hlínu uschnout a pak ji jen měkkým kartáčem nebo rukou setřete.
3. Zrání (Curing)
Některé druhy zeleniny je třeba po sklizni „vyléčit“ nebo nechat dozrát.
4. Nejčastější chyba (Chemická válka)
Nikdy neskladujte jablka a brambory ve stejné uzavřené bedně nebo těsném koutě! Jablka (i rajčata nebo banány) při zrání uvolňují ethylengas. Tento plyn nutí brambory k rychlému klíčení a svrašťování. Cibuli držte dál od brambor, protože díky látkám z cibule brambory rychleji hnijí.
Naplánujte si sklizeň s BioGarden365! 📱
Konzumace vlastní úrody v únoru u krbu je tou největší odměnou za zahradničení. Nicméně vědět, kdy přesně sklidit dýně pro dozrání nebo kdy vyndat podzimní česnek, vyžaduje hodně pozornosti. Zelenina zapomenutá na záhoně, zasažená mrazem, už přes zimu skladovat nejde!
Aplikace BioGarden365 vás nenechá na holičkách ani na konci sezóny. Systém vám jako inteligentní asistent pomůže se skladovacími úkoly:
Připravte se na zimu profesionálně a bez chemie! Stáhněte si bezplatnou aplikaci BioGarden365 a zakončete sezónu dokonalou sklizní a uskladněním bez ztrát: https://www.biogarden365.com/app/
Pozdní letní a časně podzimní hojnost v kuchyňské zahradě je pro každého zahradníka tím nejkrásnějším plodem práce. Když se košíky prohýbají pod tíhou křupavých paprik, ze země se dobývají obrovské mrkve a rajčata se červenají na keřích, máme sklon věřit, že zahradní sezóna sklizní končí. Ve skutečnosti je však v biointenzivním zahradnictví sklizeň nikoliv koncem, ale teprve začátkem další vzrušující kapitoly!
Zimní skladování zeleniny je to kouzlo, kterým můžeme chutě léta a pečlivě a bezchemicky vypěstované vitamíny přenést do chladných, temných lednových dnů. Pokud to uděláte správně, můžete se na celé měsíce vyhnout drahé zelenině ze supermarketů, která urazila tisíce kilometrů ve fóliovnících, a vařit pro rodinu ze 100% vlastních výpěstků.

Mnozí se zimního skladování vzdávají, protože nemají dokonalý, temný, klenutý vinný sklep. Ale bez obav! Kromě tradičního sklepování existuje nespočet moderních i starodávných bio metod bez konzervantů (například fermentace nebo sušení), díky kterým můžete uchovat svou úrodu i v tom nejmenším bytě. Pojďme se podívat, jak poklady své zahrady uskladnit chytře, chutně a dlouhodobě! ❄️🚀
5 základních metod skladování v bio kuchyni 🛡️
Konzervace nemusí nutně znamenat kupované sklenice plné octa a konzervantů. K uchování přírodních surovin můžeme využít 5 základních, bezchemických cest.
Tabulka skladovatelnosti zeleniny 📊
Která zelenina se cítí nejlépe kde? Zde je optimální návod ke skladování pro nejoblíbenější zahradní plodiny:
| Druh zeleniny | Nejlepší způsob skladování | Ideální teplota | Předpokládaná doba skladování |
| Mrkev, Červená řepa, Pastinák | Bedýnka s pískem (temný sklep) | 0 – 4 °C (vysoká vlhkost) | 4 – 6 měsíců |
| Brambory | Papírový pytel nebo dřevěná bedna (temno, větrání) | 4 – 8 °C | 5 – 8 měsíců |
| Cibule, Česnek | V copu nebo síťce, zavěšené | 10 – 15 °C (sucho, větrání) | 6 – 8 měsíců |
| Rajčata (zralá) | Sušení, konzervace (pyré), mrazení | Pokojová teplota (ve skle) | 1 – 2 roky |
| Dýně, Tykev | Volně na polici (předtím den sušené) | 10 – 15 °C (suché místo) | 3 – 5 měsíců |
| Hlávkové zelí | Fermentace (kysané zelí) nebo sklep | 0 – 5 °C | Až 1 rok (fermentované) |
Jde to i bez sklepa – Alternativy ve městě 🏙️
„Nemám sklep, nemohu skladovat kořenovou zeleninu!“ – To je jeden z nejčastějších mýtů. Zimní skladování zeleniny lze realizovat i v městském prostředí, stačí jen trochu kreativity!
Domácí sušení – Nejjednodušší konzervace ☀️
Sušení je technika, díky které chuť letních rajčat v zimě přímo vybuchne v ústech. Odstraněním vody se zelenina scvrkne na zlomek své velikosti, takže kilo úrody se vejde do jediné šroubovací sklenice!
Fermentace – Živé produkty bio zahrady 🥒
Zapomeňte na kupovaný ocet, konzervanty a tepelné zpracování! Biointenzivní zahradník přísahá na přirozené mléčné kvašení, tedy fermentaci.
Princip procesu: zeleninu (např. zelí, okurky, mrkev) přelijeme čistou, nechlórovanou slanou vodou (obvykle 2–3% solný roztok) a necháme při pokojové teplotě kvasit. Bakterie Lactobacillus, které se přirozeně vyskytují na zelenině, přeměňují cukry v ní na kyselinu mléčnou. Toto kyselé prostředí potravinu dokonale konzervuje a brání množení škodlivých bakterií.
Proč je to nejzdravější zimní potrava?
Fermentovaná zelenina (kysané zelí, kimchi, kvašené pálivé papriky) jsou skutečné probiotické bomby! Jsou plné živých, prospěšných bakterií, které v zimních měsících, kdy je imunitní systém zkoušen, obnovují střevní mikroflóru. Navíc se během kvašení vitamín C v zelenině nejen uchová, ale i jeho vstřebávání je efektivnější!
Příprava na skladování – Od sklizně až k polici 🧺
Úspěšné zimní skladování se nerozhoduje ve spíži, ale už tehdy, když stojíte s rýčem na zahradě. Zimní skladování zeleniny vyžaduje přísná pravidla v okamžiku ukládání.
1. Přísné třídění (Klub „Bezchybných“)
Jediné hnijící, otlučené nebo škůdci poškozené jablko/brambora dokáže během měsíce nakazit a zničit celý obsah bedny! Pro dlouhodobé skladování v syrovém stavu může jít výhradně dokonale zdravá, neporušená úroda. Otlučenou, poškrábanou zeleninu nakrájejte a okamžitě zamrazte nebo uvařte!
2. Čištění – Neumývejte ji!
Obrovská začátečnická chyba! Kořenovou zeleninu (brambory, mrkev, červenou řepu) před uložením do sklepa NIKDY neumývejte vodou! Spolu s hlínou smyjete i přirozenou ochrannou vrstvu, což vede k okamžité hnilobě. Jednoduše nechte na větraném místě hlínu uschnout a pak ji jen měkkým kartáčem nebo rukou setřete.
3. Zrání (Curing)
Některé druhy zeleniny je třeba po sklizni „vyléčit“ nebo nechat dozrát.
4. Nejčastější chyba (Chemická válka)
Nikdy neskladujte jablka a brambory ve stejné uzavřené bedně nebo těsném koutě! Jablka (i rajčata nebo banány) při zrání uvolňují ethylengas. Tento plyn nutí brambory k rychlému klíčení a svrašťování. Cibuli držte dál od brambor, protože díky látkám z cibule brambory rychleji hnijí.
Naplánujte si sklizeň s BioGarden365! 📱
Konzumace vlastní úrody v únoru u krbu je tou největší odměnou za zahradničení. Nicméně vědět, kdy přesně sklidit dýně pro dozrání nebo kdy vyndat podzimní česnek, vyžaduje hodně pozornosti. Zelenina zapomenutá na záhoně, zasažená mrazem, už přes zimu skladovat nejde!
Aplikace BioGarden365 vás nenechá na holičkách ani na konci sezóny. Systém vám jako inteligentní asistent pomůže se skladovacími úkoly:
Připravte se na zimu profesionálně a bez chemie! Stáhněte si bezplatnou aplikaci BioGarden365 a zakončete sezónu dokonalou sklizní a uskladněním bez ztrát: https://www.biogarden365.com/app/

